Sedmikrásky (1966)

Sedmikrásky (1966)

„Sedmikrásky“ je experimentální hraný film, klíčové dílo české nové vlny, z roku 1966 od Věry Chytilové.

Poté, co si uvědomí, že celý svět je rozmazlený, se Marie a Marie rozhodnou, že se nechají rozmazlovat také. Obírají starší muže, hodují a provádějí nejrůznější lumpárny.

Film začíná titulkovou sekvencí, ve které se střídají záběry rotujícího setrvačníku se záběry z války, na nichž letadla ostřelují a bombardují zemi.

Příběh začíná Marií I. a Marií II., které sedí v plavkách. Jejich pohyby doprovází vrzavé zvuky a jejich dialogy znějí roboticky. Dojdou k závěru, že jelikož je svět „zkorumpovaný“, budou zkorumpované také.

Později vidíme obě Marie tančit před stromem, na kterém rostou různé druhy ovoce. Poté, co Marie II sní broskvičku, vracejí se do svého bytu. Marie I jde na rande se starším mužem, ale Marie II ji přeruší a tvrdí, že je sestrou Marie I. Posmívá se muži, jí velké množství jídla a narušuje jeho romantické pokusy o sblížení. Trio nakonec zamíří na nádraží, kde Marie I. na chvíli nastoupí s mužem do vlaku, než se vyplíží pryč, aby se vrátila domů s Marií II.

Marie pak navštíví pražský noční klub, kde naruší taneční vystoupení ve stylu 20. let a svým opilým chováním iritují hosty. Později se Marie II pokusí spáchat sebevraždu tím, že naplní svůj byt plynem, ale selže, protože nechá otevřené okno. Marie I ji pokárá za plýtvání plynem.

V následujících scénách Marie manipulují muži, aby získaly jídlo a zábavu. Flirtují s mužem, aby si zajistily jídlo zdarma, pláčou, když odejde, a pak propuknou v smích. Marie II navštíví sběratele motýlů, který jí vyzná lásku, ale ona zůstává lhostejná a žádá jen jídlo. Obě také okradou přátelskou uklízečku toalet.

Zpět ve svém bytě Marie rozkrájí falusovité jídlo na kousky, zatímco sběratel motýlů Marie II. jí nadále vyznává lásku po telefonu. Později se pokusí naložit staršího muže do vlaku, ale ten vystoupí a nechá je nastoupit do jedoucího vlaku bez něj.

Poté Marie prozkoumají jména a telefonní čísla, která jsou načmáraná na stěnách jejich bytu. Když k Marii II přijde muž, Marie I ho škádlí a odmítá ho pustit dovnitř. U bazénu si obě přiznají, že se už nemají rády.

Později leží Marie ve vaně naplněné mlékem a vejcem a diskutují o existenciálních tématech, jako je život, smrt a existence. Poté je na venkově ignoruje farmář a skupina cyklistů, což vede Marii II k otázce, zda ještě existují. Svou existenci znovu potvrdí, když narazí na nepořádek, který předtím způsobily ukradeným kukuřicí.

Zpátky ve svém bytě se navzájem rozstříhají nůžkami na kousky. Poté se Marie vplíží do sklepa budovy, vyjedou mechanickým výtahem na jídlo do horního patra a tam objeví bohatou hostinu. Sní všechno jídlo, zničí místnost a houpají se na lustru, který nakonec spadne a ony se zřítí do vody. Z nedaleké lodi volají o pomoc, ale námořníci je opakovaně ponořují do vody, až ztratí rovnováhu. Marie prohlašují, že už nechtějí být rozmazlovány.

V poslední scéně se Marie vrací do jídelny, uklidí nepořádek a prostřou stůl rozbitým nádobím a sklenicemi. Šeptá se, že chtějí být hodné a pilné, aby byly šťastné. Když leží na stole a tvrdí, že jsou šťastné, spadne na ně lustr. Film končí válečnými záběry a věnováním: „Těm, kteří se rozčilují jen kvůli rozšlapanému salátu.“

Herec:

• Jitka Cerhová – Marie I (brunetka)
• Ivana Karbanová – Marie II (blondýnka)
• Marie Češková – žena v koupelně
• Jiřina Myšková – toaletní asistentka
• Marcela Březinová – toaletní asistentka
• Julius Albert – starší playboy
• Oldřich Hora – playboy
• Jan Klusák – mladší playboy
• Josef Koníček – tanečník
• Jaromír Vomáčka – šťastný gentleman

„Tausendschönchen“ ist ein experimenteller Spielfilm, ein Schlüsselwerk der tschechischen Neuen Welle, aus dem Jahr 1966 von Vera Chytilová

Nachdem sie erkannt haben, dass alle Welt verwöhnt ist, sind Marie und Marie entschlossen, selbst verwöhnt zu werden. Sie zocken ältere Männer ab, schlemmen üppig und treiben allerlei Unfug.

Der Film beginnt mit einer Titelsequenz, in der sich Aufnahmen eines sich drehenden Schwungrades mit Kriegsaufnahmen von Flugzeugen abwechseln, die den Boden beschießen und bombardieren.

Die Geschichte beginnt mit Marie I und Marie II, die in Badeanzügen sitzen. Ihre Bewegungen werden von knarrenden Geräuschen begleitet, und ihre Dialoge klingen roboterhaft. Sie kommen zu dem Schluss, dass sie, da die Welt „verdorben“ ist, auch verdorben werden.

Später sieht man die beiden Maries vor einem Baum tanzen, der verschiedene Obstsorten trägt. Nachdem Marie II einen Pfirsich gegessen hat, kehren sie in ihre Wohnung zurück. Marie I geht mit einem älteren Mann auf ein Date, aber Marie II unterbricht sie und behauptet, Marie I's Schwester zu sein. Sie verspottet den Mann, isst große Mengen an Essen und stört seine romantischen Annäherungsversuche. Das Trio begibt sich schließlich zu einem Bahnhof, wo Marie I. kurz mit dem Mann in den Zug steigt, bevor sie sich davonschleicht, um mit Marie II. nach Hause zurückzukehren.

Die Maries besuchen dann einen Prager Nachtclub, wo sie eine Tanzvorführung im Stil der 1920er Jahre stören und die Gäste mit ihrem betrunkenen Verhalten irritieren. Später versucht Marie II., Selbstmord zu begehen, indem sie ihre Wohnung mit Gas füllt, scheitert jedoch, weil sie ein Fenster offen lässt. Marie I. schimpft mit ihr, weil sie Gas verschwendet.

In den folgenden Szenen manipulieren die Maries Männer, um an Essen und Unterhaltung zu kommen. Sie flirten mit einem Mann, um sich eine kostenlose Mahlzeit zu sichern, weinen, als er geht, und brechen dann in Gelächter aus. Marie II besucht einen Schmetterlingssammler, der ihr seine Liebe gesteht, aber sie bleibt gleichgültig und bittet nur um Essen. Die beiden rauben auch eine freundliche Toilettenfrau aus.

Zurück in ihrer Wohnung schneiden die Maries phallusförmige Lebensmittel in Stücke, während der Schmetterlingssammler Marie II. am Telefon weiterhin seine Liebe gesteht. Später versuchen sie, einen älteren Mann in einen Zug zu setzen, aber er steigt aus und lässt sie ohne ihn in den fahrenden Zug einsteigen.

Danach untersuchen die Maries die Namen und Telefonnummern, die an die Wände ihrer Wohnung gekritzelt sind. Als ein Mann zu Marie II kommt, neckt Marie I sie und weigert sich, ihn hereinzulassen. An einem Pool gestehen sich die beiden, dass sie sich nicht mehr mögen.

Später liegen die Maries in einer mit Milch und einem Ei gefüllten Badewanne und diskutieren existenzielle Themen wie Leben, Tod und Existenz. Anschließend werden sie auf dem Land von einem Bauern und einer Gruppe von Radfahrern ignoriert, was Marie II dazu veranlasst, sich zu fragen, ob sie noch existieren. Sie bestätigen ihre Existenz erneut, nachdem sie auf eine Unordnung stoßen, die sie zuvor mit gestohlenem Mais verursacht hatten.

Zurück in ihrer Wohnung schneiden sie sich gegenseitig mit einer Schere in Stücke. Dann schleichen sich die Maries in den Keller eines Gebäudes, fahren mit einem mechanischen Speisenaufzug in ein oberes Stockwerk und entdecken dort ein reichhaltiges Festmahl. Sie verschlingen das Essen, zerstören den Raum und schwingen sich an einem Kronleuchter, der schließlich zusammenbricht und sie ins Wasser stürzt. Sie rufen von einem nahegelegenen Boot aus um Hilfe, aber die Matrosen tauchen sie wiederholt ins Wasser, bis sie den Halt verlieren. Die Maries erklären, dass sie nicht länger verwöhnt werden wollen.

In der letzten Szene kehren die Maries in den Speisesaal zurück, räumen das Chaos auf und decken den Tisch mit zerbrochenem Geschirr und Gläsern. Sie flüstern, dass sie brav und fleißig werden wollen, um glücklich zu sein. Als sie auf dem Tisch liegen und behaupten, glücklich zu sein, fällt der Kronleuchter auf sie. Der Film endet mit Kriegsaufnahmen und einer Widmung: „An diejenigen, die sich nur über ein zertretenes Salatbett aufregen.“

Darsteller:

• Jitka Cerhová – Marie I (die Brünette)
• Ivana Karbanová – Marie II (die Blondine)
• Marie Češková – Frau im Badezimmer
• Jiřina Myšková – Toilettenassistentin
• Marcela Březinová – Toilettenassistentin
• Julius Albert – älterer Playboy
• Oldřich Hora – Playboy
• Jan Klusák – jüngerer Playboy
• Josef Koníček – Tänzer
• Jaromír Vomáčka – fröhlicher Gentleman